Dobrý den,
dnešní díl vznikl ve spolupráci s Info pro lékaře, kteří pomáhají lékařům s efektivním vedením praxí a optimalizací ekonomiky ordinací. Přinášíme pohled na krizi financování českého zdravotnictví, návod, jak uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou, a na závěr velmi zajímavou studii o nerovnostech v délce života v USA.
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Stárnoucí populace a neudržitelné zdravotnictví
📊 LDT: Jak na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Deset Amerik, jak se mění nerovnosti v délce života v USA
🗞️ NOVINKA
Stárnoucí populace a neudržitelné zdravotnictví
Konference Efektivní nemocnice 2024 přinesla ostrou kritiku aktuální situace v českém zdravotnictví. Problémy, o kterých se mluví už dekády, tentokrát zazněly přímo a bez obalu. Co z vystoupení Milana Kubka a Ladislava Švece vyplývá?
Nejdůležitější informace:
- Úbytek ambulantních specialistů: Podíl ambulantních lékařů klesl za posledních 15 let ze třetiny na čtvrtinu; v určitých oborech více než 60 % jich navíc patří mezi seniory.
- Platby za státní pojištěnce: ČLK kritizuje nevalorizované platby, kvůli kterým systém přichází o miliardy korun ročně.
- Inflace vs. výdaje: Nominální nárůst výdajů na zdravotnictví nestačí na pokrytí potřeb rostoucí a stárnoucí populace.
- Konflikty zájmů a roční plánování: Systém přerozdělování financí trpí nedostatkem dlouhodobé strategie a efektivního měření.
Stárnutí populace vs. financování
Prezident České lékařské komory Milan Kubek upozornil na zásadní problém, který ilustruje stagnaci financování zdravotnictví. „Když se podíváme na medián věku obyvatel, tak v roce 1993, kdy se stanovil odvod na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z příjmů, byl medián věku obyvatel 36 let. V současnosti jsme na 44 letech. Máme zcela jinou populaci, ale 13,5 % se drží a peníze nestačí,“ uvedl. Tato slova jasně ukazují na potřebu aktualizovat systém zdravotního pojištění, který dnes těžce zaostává za reálnými nároky stárnoucí populace a rozvíjející se medicíny. Zvýšení odvodů je však obrovským krokem, který je a bude politicky velmi složitý prosadit.
📊 LDT
Jak na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou
Uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami je nezbytným krokem pro každého lékaře, který se chystá zahájit soukromou praxi. Zní to strašlivě, ale správný postup vám ušetří spoustu problémů v budoucnu. Přinášíme přehled, který se vám bude hodit, ať už teprve studujete své možnosti, nebo se rovnou chystáte na start vlastní praxe.
Nejprve si musíte vybrat cestu: buď projdete výběrovým řízením, kde si svou pozici na trhu vybudujete od základu, nebo zvolíte rychlejší variantu – odkup ambulance. Při odkupu přebíráte nejen historii praxe, ale také klíčový ukazatel – PURO (průměrnou úhradu na jednoho pojištěnce), což může výrazně ovlivnit vaše příjmy.
Pak je tu papírování: připravte si například výpis z obchodního rejstříku, doklady o vzdělání vašeho personálu, rozpis ordinačních hodin nebo doklad o přidělení IČZ. Zvlášť pozor dejte na PURO a maximální úhradu – tyhle veličiny určují, kolik dostanete zaplaceno. Neznalost hodnoty maximální úhrady vás může snadno dostat do mínusu, pokud pojišťovna zpětně požádá o vratky.
Co ale dělat, když PURO neodpovídá reálným nákladům? Sledujte mimořádně nákladné pacienty – ty, jejichž roční náklady pětinásobně převyšují PURO. Systém s nimi počítá, ale musíte si je hlídat a správně vykazovat. Navýšení PURO se vám pak odrazí v lepších úhradách, i když změny uvidíte až po dvou letech.
Ať už přemýšlíte o vlastním byznysu, nebo přebíráte zavedenou praxi, tyhle informace vám ušetří řadu nepříjemností. Z administrativy nebývá nadšený pravděpodobně nikdo, ale když víte, jak na ni, dá se zvládnout s přehledem. A na noční směny vám pořád zbude energie.
Více informací: infoprolékaře.cz
🩺 MEDI-MOOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V týdnu 25.11.–1.12. klesl Medi-Mood index na 3.0 bodu, což značí mírné zlepšení nálady mezi mediky a lékaři. Hlasovalo celkem 37 lidí na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Atmosféra začíná být o něco veselejší díky blížícím se Vánocům, ale pro některé z vás to znamená i stres z prvních zápočtů a zkoušek na medicíně. Medi-Mood index se usadil přesně uprostřed – na trojce – což dokonale vystihuje směsici předvánoční pohody a akademických nervů. Držíme vám palce, ať svátky i studium či práci zvládnete na jedničku! 🎄📚
⭐️ PRŮZKUM
Deset Amerik: Jak se mění nerovnosti v délce života v USA
Dvacet let po studii „Osm Amerik“ přichází rozšířená analýza, která mapuje rozdíly v očekávané délce života napříč deseti skupinami obyvatel USA, rozdělenými podle etnicity, příjmů a geografických podmínek. Data ukazují, že nerovnosti nejen přetrvávají, ale v některých případech se dále prohlubují, zejména vlivem pandemie COVID-19. Data ukazují, že nerovnosti nejen přetrvávají, ale v některých případech se dále prohlubují, zejména vlivem pandemie COVID-19. [1]
Jak studie probíhala:
- Populace: Analýza zahrnovala údaje o více než 332 milionech obyvatel USA z let 2000–2021.
- Kategorizace: Populace byla rozdělena do deseti skupin („Deset Amerik“) podle etnicity, geografie, příjmů a dalších faktorů, s cílem reflektovat zdravotní nerovnosti.
- Metodologie: Byla provedena verifikace úmrtních listů za účelem korekce chybně uvedené etnicity a následná simulace pro zpřesnění odhadů.
Zdroj: Ten Americas, a systematic analysis of life expectancy disparities in the USA
Proč právě „Deset Amerik“:
Populace byla rozdělena do deseti skupin, aby se odhalily zdravotní nerovnosti ovlivněné kombinací etnicity, příjmů, geografie a dalších faktorů. Tento přístup ukázal, že například Afroameričané v městských segregovaných oblastech (America 7) mají zcela jiné zdravotní výsledky než Afroameričané ve venkovských regionech na jihu (America 9). Podobně Asijští Američané (America 1) dosahují nejvyšší délky života, zatímco původní obyvatelé Ameriky na západě (America 10) mají nejnižší. Rozdělení reflektuje nejen rozdíly mezi etniky, ale také vliv prostředí a socioekonomických podmínek.
Nejdůležitější informace:
- Rozdíl v očekávané délce života mezi America 1 (Asijci) a America 10 (AIAN) v roce 2021 činil neuvěřitelných 20,4 roku (v roce 2000 byl rozdíl 12,6)
- Největší pokles v očekávané délce života během pandemie COVID-19 zaznamenali původní obyvatelé Ameriky (America 10) a další marginalizované skupiny, jako Afroameričané žijící v segregovaných oblastech.
- Regionální rozdíly jsou výrazné, například obyvatelé Apalačie a dolního Mississippi (America 8) nezažili žádné zlepšení v délce života již od roku 2000.
- Sociální determinanty, jako jsou příjmy a vzdělání, hrají významnou roli, ale samy o sobě nevysvětlují všechny rozdíly – zásadní vliv má systémový rasismus a diskriminace.
[1]; https://www.thelancet.com/action/showPdf?pii=S0140-6736%2824%2901495-8
