Dobrý den,
dnešní díl přináší nejnovější poznatky o mikroRNA a její roli v boji proti rakovině, spolu s pohledem na screening plicní rakoviny a číslem 320 CT skenů na jeden zachráněný život. Chybět nebude ani research o hormonech a jejich vlivu na depresi.
Pojďme na to!
Vaše Dr. Lasso a MUDr. Martin Palička
Obsah dnešního dílu:
🗞️ Novinka: Nobelova cena za objev mikroRNA
📊 LDT: 320 CT skenů na jeden zachráněný život
👨💼 Vtip dne: Pobavte sebe i kolegy
🩺 Medi-Mood index: Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
⭐️ Průzkum: Jak hormony ovlivňují závislost a depresi
🗞️ NOVINKA
Nobelova cena za objev mikroRNA
Za objev molekul RNA, které regulují agresivitu rakoviny, byli američtí vědci Victor Ambros a Gary Ruvkun oceněni Nobelovu cenu v oblasti fyziologie a lékařství. Jejich výzkum přináší zásadní pohled na fungování genové exprese a slibuje nové cesty v diagnostice i léčbě nádorových onemocnění. Objev mikroRNA proto představuje zásadní krok vpřed pro moderní onkologii. [1]
Nejdůležitější informace:
- MikroRNA jsou krátké nekódující molekuly RNA, které kontrolují stabilitu a translaci mRNA, čímž regulují tvorbu proteinů v buňkách.
- Abnormality v mikroRNA souvisí se vznikem nádorových onemocnění, například chronické lymfatické leukemie.
- MikroRNA může sloužit jako biomarker pro určení agresivity nebo předpovědět reakci pacienta na léčbu.
- Klinické studie testují využití mikroRNA pro terapeutické účely, ale zatím jde především o experimentální přístup.
Závěr:
MikroRNA představují revoluční nástroj v moderní onkologii. Jejich schopnost regulovat genovou expresi a souvislost s agresivitou nádorů z nich činí slibné biomarkery pro diagnostiku i prognózu. Ačkoliv je jejich využití v terapii zatím experimentální, intenzivní výzkum naznačuje, že by mohly hrát klíčovou roli v personalizované medicíně budoucnosti.
📊 LDT
320 CT skenů na jeden zachráněný život
Screening plicní rakoviny je jedním z nástrojů, kterým se snažíme o včasný záchyt tohoto závažného onemocnění. Díky tomu mohou mít pacienti větší šanci na úspěšnou léčbu, zejména pokud je nádor odhalen v raném stádiu.
Podle doc. Votruby je potřeba provést 320 nízkodávkových CT vyšetření (low-dose CT), aby se zachránil jeden život. „Přesto se to jednoznačně vyplatí,“ zdůrazňuje. Studie National Lung Screening Trial (NLST) navíc ukázala, že nízkodávkové CT je citlivější než běžný rentgen hrudníku a umožňuje snížit riziko úmrtí na rakovinu plic o 15–20 % díky přesnějšímu odhalení nádorů v raných fázích. [2]
Ostrich effect a nízká účast ve screeningu
Jednou z hlavních překážek úspěšného screeningu je nízká účast veřejnosti. Tento problém pramení z několika zdrojů. Na jedné straně je nedůvěra části lékařů, kteří poukazují na náklady, možné falešně pozitivní výsledky a potenciální zátěž pro zdravotní systém. Na druhé straně se objevuje tzv. ostrich effect (efekt pštrosa), kdy lidé, zejména kuřáci, raději „dají hlavu do písku“ a ignorují možnost rakoviny, než by čelili diagnóze. „Podvědomý strach z výsledku odrazuje mnoho lidí od preventivního vyšetření, i když by jim mohlo zachránit život,“ vysvětluje doc. Votruba.
Centralizace a pokročilé technologie
Pro zlepšení výsledků screeningu je nezbytné nejen zvýšit počet zapojených pacientů, ale také centralizovat péči. „Plicní rakovina je natolik závažné a smrtící onemocnění, že si jednoznačně zaslouží centralizaci,“ tvrdí doc. Votruba.
Zapojení umělé inteligence by mohlo dále zlepšit přesnost při hodnocení výsledků CT skenů, například analýzou obrazových dat nebo výpočtem pravděpodobnosti malignity. I když Spojené státy tyto technologie začaly zavádět už v roce 2013, Evropa stále zaostává.
Výzvy do budoucna
Podle doc. Votruby je důležité zaměřit se na kroky, které mohou přinést rychlé a efektivní zlepšení. Mezi ně patří zvýšení povědomí o screeningu mezi lékaři i pacienty, lepší recruitment do screeningových programů a vytvoření jasného systému centralizované péče. Přestože jde o nákladnou strategii, přínos v podobě zachráněných životů je nevyčíslitelný.
Stát se členem Po medině Premium
👨⚕️ VTIP DNE
🩺 MEDI-MOOOD INDEX
Jak se lékaři a medici cítili v minulém týdnu?
V období 11.11.–24.11. se Medi-Mood index zvýšil na 3.30 bodu, což ukazuje zhoršení nálady mezi mediky a mladými lékaři oproti předchozí hodnotě 2.90. Hlasovalo celkem 86 respondentů na Instagramu Po medině.
Co nám sdělili sledující Po medině?
Z vašich komentářů vyplynulo, že čas strávený s přáteli a úspěšné zajištění termínů zkoušek vám zvedly náladu. Na druhé straně vás ale potrápily nemoci, zkoušky a zápočtové testy se záludnými pravidly. Nechyběl ani pracovní stres.
⭐️ PRŮZKUM
Jak hormony ovlivňují závislost a depresi
Nedávná studie na zvířatech přinesla poznatky o tom, jak hormonální změny ovlivňují náladu a schopnost regulovat reakci na odměnu. Ovariální hormony (jako je estrogen) hrají v tomto procesu klíčovou roli. Mimo jejich zásadní vliv na regulaci pohlavního systému je místo jejich působení také v hypothalamu v nucleus preopticus medialis (medial preoptic area = mPOA). Tento výzkum otevírá nové možnosti pro pochopení hormonálních vlivů na depresi a závislost. [3]
Jak studie probíhala
- Studie využila optogenetiky (metody stimulace neuronů pomocí světla) a chemogenetiky (využívající chemické látky k aktivaci receptorů) k manipulaci s aktivitou mozkových neuronů v mPOA.
- Výzkumníci sledovali myši, jejichž hladina estrogenů byla modulována, aby se napodobily různé fáze menstruačního cyklu.
- Vědci vyhodnocovali depresivní příznaky u myší v různých fázích cyklu.
Nejdůležitější informace
- Pokles hladiny estrogenů zvýšil aktivitu GABA neuronů v mPOA, což vedlo k rozvoji depresivních příznaků.
- Některé z těchto neuronů posílají signály do ventrální tegmentální oblasti (VTA) v mezimozku, kde je centrum odměnového systému, a také do nucleus accumbens, klíčové oblasti pro vnímání odměny a potěšení.
- mPOA ovlivňuje jak náladu (prostřednictvím substantia grisea centralis okolo aqueductus Sylvii v mezimozku), tak i závislost skrze propojení s VTA a nucleus accumbens. To vytváří významnou souvislost mezi depresí a návykovými poruchami.
Co tento výzkum znamená?
Výsledky studie zdůrazňují vliv hormonálních výkyvů na rozvoj deprese a závislostí, zejména u žen, které jsou postiženy depresí dvakrát častěji než muži. Tyto rozdíly mohou být způsobeny působením hormonů v mozku. Výzkum také ukazuje, že odlišné hormonální receptory v mPOA mohou ovlivnit, jak muži a ženy reagují na depresi a závislost.
Komentář Dr. Lasso
Představa, že bychom mohli cíleně působit na mPOA a tím zmírnit symptomy deprese, je fascinující. Místo „univerzálních“ antidepresiv bychom mohli vyvinout cílené terapie zaměřené na specifické neurony, které u mužů a žen fungují odlišně.
[1]; https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-vedec-k-letosnimu-udeleni-nobelovy-ceny-objevili-molekuly-ktere-reguluji-agresivitu-rakoviny-40492060
[2]; https://www.cancer.gov/types/lung/research/nlst
[3]; https://www.psychologytoday.com/us/blog/motivated-behaviors/202308/ovarian-hormones-in-brain-affect-addiction-and-depression
